Žít proč máš

Žít proč máš

Když mraky plují oblohou a den se celý šedou zahalí,
tak barvy zářit nemohou, dnes paprsky slunce si dohrály
Jen hejno černých havranů se tím pošmourným ránem prohání
a parta nočních pijanů na ranní šichtu pozdě uhání

Žít proč máš, vždyť nebe zamračené do života patří
Dál se snaž, vždyť zítřejší den bude už jenom bezvětří

Žij každý den, jako by to měl být tvůj poslední
Když ležíš na podlaze, tak se seber a zvedni
Žij každý den, jako by to měl být tvůj poslední
Když ležíš na podlaze, tak se seber a zvedni

Když tíha táhne až k zemi, se chmury vznáší všude kolem nás
Do duše přízrak z přízemí své lži nám šeptá jako podlý ďas
Lži, které zlobou bodají do srdce, co je strachem prorostlé
Sen věčný něžně volají pro tělo, co už je tak zesláblé

Žít proč máš, vždyť nebe zamračené do života patří
Dál se snaž, vždyť zítřejší den bude už jenom bezvětří

Žij každý den, jako by to měl být tvůj poslední
Když ležíš na podlaze, tak se seber a zvedni
Žij každý den, jako by to měl být tvůj poslední
Když ležíš na podlaze, tak se seber a zvedni

Tvář slunci nastav ze stínů, i když ho hustá mračna schovají
Skrz mraky najdou trhlinu ty paprsky, které tě zahřejí

Žít proč máš, vždyť nebe zamračené do života patří
Dál se snaž, vždyť zítřejší den bude už jenom bezvětří

Žij každý den, jako by to měl být tvůj poslední
Když ležíš na podlaze, tak se seber a zvedni
Žij každý den, jako by to měl být tvůj poslední
Když ležíš na podlaze, tak se seber a zvedni

Když mraky plují oblohou a den se celý šedou zahalí,
tak barvy zářit nemohou, však v nás paprsky slunce zůstaly